29. března 2024

Stanovisko spolku Spoluškola, z. s. k začleňování dětí do škol

Kroky ke zlepšení práva na rovný přístup k základnímu vzdělání

Spolek Spoluškola, z. s. navrhuje několik kroků, které pomohou zlepšit rovný přístup dětí k základnímu vzdělávání. Cílem kroků je zajistit jednotný přístup a postup státu, veřejných institucí, státní správy, samosprávy, zřizovatelů škol a škol samotných při přijímání dětí především k základnímu (netestovanému) vzdělávání a jednotná informovanost veřejnosti jako celku, bez ohledu na to, jestli jde o aktéry ve vzdělávání, či nikoli.

Spolek identifikoval několik témat, která způsobují skutečnou nerovnost dětí při základním vzdělávání a přístupu k němu, konkrétně jde o:

  1. Přijetí dětí do jejich spádových škol jen podle věku 6 let a trvalého pobytu ve spádovém obvodu školy, v případě škol nespádových jen podle věku 6 let

Některé školy podmiňují přijetí spádových dětí dalšími podmínkami, které kladou požadavky na děti samotné (jejich schopnosti, předpoklady) nebo i na jejich rodiče (vybavit školu pomůckami, zajistit doprovod na školní akce). 

  • Aby mělo každé dítě právo na základní vzdělání, které není podmíněno žádnou jeho schopností, dovedností, či předpoklady a je určeno všem dětem bez ohledu na to, jaké jsou ony, jejich rodiny, prostředí, ve kterém žijí nebo kulturní prostředí, ze kterého pocházejí.
  • Aby každé dítě mohlo absolvovat základní vzdělání, může podmínky pro přijetí k základnímu vzdělání může obsahovat pouze zákon, ne názor ředitelů škol, které děti se mohou vzdělávat a podle toho nastavovat vlastní podmínky pro přijetí.
  1. Možnost ředitelů škol, které nejsou pro děti spádové (veřejné i neveřejné) využít organizační kritéria pro organizaci zápisu tak, aby mohli sestavit pořadí dětí bez hodnocení jejich předpokladů, kvalit, rodiny či prostředí, ve kterém žijí nebo kulturní prostředí, ze kterého pocházejí

Školy, které nejsou pro děti spádové, stanovují další podmínky pro přijetí, nemůže však jít o podmínky, které by byly hodnocením dítěte, příp. jeho prostředí. Může jít o tzv. nehodnotící kritéria v rámci organizace přijímání (zápisu i přestupu).

  • Aby děti nemohly být kvůli přijetí k základnímu vzdělávání přezkušovány žádnou školou ani v případě, kdy počet přihlášených dětí přesahuje počet přijímaných dětí bez ohledu na to, jestli jde o veřejnou, ale nespádovou školu, nebo školou soukromou nebo církevní.
  • Aby ředitelé škol veřejných při přijímání nespádových dětí a ředitelé škol soukromých a církevních mohli použít organizační kritéria, která nezasahují do práva na rovné zacházení. Konkrétně jde o sourozence (bez jeho hodnocení!), předcházející vzdělávání podle školního vzdělávacího programu shodného nebo podobného pedagogického směru a trvalý pobyt v obci, kde škola vzdělávání poskytuje bez dělení na části obce.
  1. Přijetí dítěte do spádové školy po celou dobu základního vzdělávání, nejen při nástupu do školy

Právo na přijetí do spádové základní školy trvá po celou dobu základního vzdělávání a není podmíněno dalšími skutečnostmi ani při přestupu.

  • Aby děti měly právo na přijetí do jejich spádové školy po celou dobu základního vzdělávání, nejen na jeho začátku.
  • Aby spádové školy přijímaly děti bez ohledu na jejich školní schopnosti, pokud je škola přezkušuje, tak jen kvůli tomu, aby bylo možné dobře navázat učivo.
  1. Sledování přijímání spádových dětí do spádových škol

Některé nejen pro děti spádové školy vedou zákonné zástupce hlavně dětí ze zranitelných skupin k tomu, aby děti do konkrétní školy nepřihlašovaly, nebo přestoupily jinam. Současně nelze podle dat MŠMT zjistit, v jaké míře jde o děti spádové, nebo nespádové.  

  • Aby děti ze zranitelných skupin, které potřebují zvýšenou míru péče, nemohly být ve školách při přijímání odmítány, nebo tlačeny k odchodu ze školy. 
  1. Zajištění základního vzdělávání i pro děti, které mají svou spádovou školu nedostupnou

Děti z některých zranitelných skupin nejsou schopny kvůli způsobu bydlení docházet do své spádové školy a současně není možné získat souhlas s alespoň jejich přihlášením k trvalému pobytu tak, aby spádovou školu získaly. 

  • Aby děti, které nemají dostupnou svou spádovou školu, získaly školu, která je povinna je přijmout, přestože jejich rodiče nejsou schopni získat souhlas s přihlášením k trvalému pobytu. Přihlášením k trvalému pobytu nevznikají nikomu žádné závazky ohledně bydlení ani vůči dětem, ani vůči jejich rodinám.
  1. Zajištění možnosti elektronického přihlášení k základnímu vzdělávání stejně jako ke vzdělávání na střední školy

Některé základní školy odmítají přijetí přihlášky dětí ke vzdělávání, čímž současně brání zákonným zástupcům ve splnění povinnosti přihlásit dítě k základnímu vzdělávání. Jestliže existuje elektronické podání přihlášky na střední školu, která nezahrnuje povinné vzdělávání, nebo je alternativou k povinnému základnímu vzdělávání, pak má existovat možnost podat přihlášku i ke vzdělání základnímu.

  • Aby rodiče mohli najít spádovou školu i další školy v okolí a mohli podat rodičům přihlášku k základnímu vzdělávání stejně jako je možné ke středoškolskému.
  • Aby se rodiče dětí, které náleží do zranitelných skupin, nesetkávaly s odmítáním při přijetí přihlášky, což může vést k tomu, že není v jejich silách splnit povinnost přihlásit dítě k základnímu vzdělávání. A za to mohou dostat rodiče pokutu.
  1. Zajištění právě jedné spádové školy k adrese a výjimkou škol s jiným pedagogickým směrem, nebo za účelem zabránění hromadění zranitelných skupin dětí se vzdělávací zátěží v konkrétních školách

Někteří zřizovatelé neformálně rozlišují školy podle dětí, pro které jsou určeny. To posiluje segregovanost celého vzdělávacího systému na úrovni základních škol především tam, kde děti mají více spádových škol a fakticky může docházet k jejich třídění. Ke stejnému efektu vede i formální tzv. jednospádovovst, pokud účelově využívá přirozeného vyššího zastoupení dětí ze zranitelných skupin. 

  • Aby za pomoci vícespádovosti (více nebo všechny veřejné školy jsou spádové pro všechny děti v obci) nedocházelo k faktickému hromadění zranitelných skupin dětí v jedné nebo několika málo školách, což vede ke vzniku segregovaných škol různého druhu.
  • Aby ani jednospádovost nemohla vést ke vzniku segregovaných škol různého druhu, je potřebné současně bránit jejich vzniku tím, že se děti ze zranitelných skupin nebudou hromadit v konkrétních školách podle adresy svého trvalého pobytu.
  1. Zajištění standardního přestupu při základním vzdělávání na základní školu, nebo jinou střední školu se základním vzděláváním

Základní vzdělání lze částečně absolvovat i na střední škole. Protože jde o základní vzdělání a plnění povinné školní docházky, pak o změně školy rozhoduje pouze zákonný zástupce podáním přihlášky do jiné školy a ředitel přijetím či nepřijetím.

  • Aby i o změně školy při základním vzdělávání na střední škole rozhodoval rodič tím, že podá přihlášku, ne že o přestupu rozhodne ředitel školy stávající na žádost nebo po dohodě s rodiči a se souhlasem ředitele školy, kam by mělo dítě přestoupit.
  • Aby děti ze zranitelných skupin, které mají potřebné studijní předpoklady, ale potřebují i od školy zvýšenou míru péče nebyly vystaveny skryté formě vyloučení ze školy zpravidla kvůli chování, nebo kvůli studijním výsledkům.
  1. Určení zaměření škol pro děti se zdravotními handicapy vyjmenovanými ve školském zákoně ve školském rejstříku

Školy pro děti se zdravotními handicapy nikde formálně neuvádějí údaj (školský rejstřík), na děti s jakými druhy handicapů se zaměřují. Proto není ani určitelné, jestli je splněna podmínka maximálně 25 % počtu dětí s jinými handicapy.

  • Aby existovala garantovaná informace, na které druhy zdravotních handicapů se každá škola pro děti se zdravotními handicapy zaměřuje.
  • Aby rodiče handicapovaných dětí, mohli hledat školu tak, aby její zaměření co nejvíce odpovídalo vzdělávacím potřebám dítěte podle jeho konkrétních zdravotních handicapů.
  1. Sledování chování škol Českou školní inspekcí při přijímání dětí ze zranitelných skupin, které potřebují zvýšenou míru péče

V případě dětí se SVP školy kladou na více než 30 % zákonných zástupců nezákonné podmínky pro přijetí už při zápise. V průběhu vzdělávání školy žádají 20 % zákonných zástupců dětí se SVP, aby dítě změnilo školu, nebo přešlo do tzv. domácího vzdělávání. Polovina dětí skutečně ze stávající školy odejde, nebo do ní nechodí. 

  • Aby nedocházelo k vylučování dětí ze zranitelných skupin ze vzdělávání.
  • Aby každá spádová škola přijala každé dítě ze spádového obvodu, protože toto právo garantuje dětem přímo stát, ne škola, nebo její zřizovatel.

Kromě těchto změn pravidel, které budou potřebovat ke svému přijetí většinovou podporu v obou komorách Parlamentu České republiky, je potřebné upravit i metodické materiály MŠMT tak, aby nepodporovaly ani možnost diferenciace dětí podle jejich hodnocení školami ještě před přijetím (Informace k organizaci zápisu k povinné školní docházce, Stanovisko MŠMT ke kritériím přijímání k základnímu vzdělávání na základní školy, které jsou zřízeny soukromým nebo církevním zřizovatelem) jako signál, že Česká republika bude i nadále schopna plnit své mezinárodní závazky v oblasti vzdělávání a rovného zacházení.

——————————————-

Vypracovala: Mgr. V. Doležilová

Datum: 28. března 2024