Honza navštěvuje střední odborné učiliště s elektronickým zaměřením. Na škole je spokojený, ale bohužel podpůrná opatření, která má přiznaná už od základní školy, se zatím nepodařilo zdárně nastavit. Jaká fungují podpůrná opatření po ukončení základní školy?
Na základce to klapalo
Rodiče se synem Honzou navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP) ve druhé třídě základní školy. Honzovi byly diagnostikované specifické poruchy učení, konkrétně se při učení musí vyrovnat s dyslexií a dysortografií. Má sníženou rychlost čtení (hlasitého i tichého) a zároveň hůře rozumí čtenému textu. V dalších letech se přidaly také pravopisné chyby v psaném projevu a obecně nezvládnutá aplikace pravopisných pravidel. Na základě vyšetření a pravidelných kontrol v PPP byl Honza v průběhu celé základní školy vzdělávaný s uplatněním podpůrných opatření 2. stupně. „Pro nás rodiče to znamenalo zejména při učení upřednostňovat spíše hlasité čtení pro lepší zapamatování,“ vzpomíná Jana, Honzova maminka. „Při učení si měl Honza také podtrhávat klíčová slova, vyhledávat a vypisovat podstatné informace, aby se mu lépe pamatovaly. Také musel pravidelně číst a věnovat se procvičování pravopisu formou diktátů či doplňováním,“ popisuje synovu přípravu do školy Jana.
Přiznaná podpůrná opatření znamenala pro učitele zohlednit při výuce Honzovo pomalejší tempo. A poskytnout mu podle aktuální potřeby dostatek času na písemné práce a jejich kontrolu, vyhledání a opravení chyb. Také mu redukovali rozsah úkolu, případně hodnotili pouze to, co Honza ve vymezeném čase stihl vypracovat. Na začátku školní docházky rodiče se školou nastavili jasná pravidla, která pak do konce deváté třídy fungovala bez problémů. „Ve škole také ověřovali, zda Honza úkolu porozuměl, případně mu poskytovali dopomoc se zpracováním textu,“ přibližuje práci školy Jana. „Jeho specifické obtíže zohledňovali také ve výuce cizích jazyků, kde přednostně využívali ústní formy a umožnili mu využívat pomůcky jako třeba přehledy gramatiky či slovíček,“ vypočítává Honzova maminka.
Na střední škole Doporučení poradny neplatí?
Když se Honza hlásil na střední odborné učiliště, byl požadavek na dodání Doporučení z PPP v propozicích k přijetí. Doporučení od poradny tedy rodiče škole předali společně s ostatními požadovanými dokumenty. Na úvodní rodičovské schůzce ale byli upozorněni, že Honzovo doporučení platí pouze pro základní školu a pro účely aktuálního vzdělávání si musí zajistit nové vyšetření. Argument rodičů, že doporučení platí až do ledna následujícího roku s tím, že v listopadu jde Honza na další kontrolní vyšetření, u školy neuspěl. „Výchovná poradkyně nás ale ujistila, že ke stávajícímu Doporučení přihlédne. Později jsme ale zjistili, že to platí pouze v jejích hodinách českého jazyka. Ostatní vyučující podpůrná opatření nezavedli,“ komentuje Jana přechod na střední školu. „Když jsme na třídních schůzkách v půlce listopadu na chybějící podpůrná opatření učitele upozorňovali, neměli o synově Doporučení z PPP ani tušení,“ dodává.
Honzovo další vyšetření proběhlo v listopadu a hned v polovině prosince rodiče nové Doporučení předali škole. Přesto škola podpůrná opatření Honzovi ani poté nezajistila. Rodiče zjistili, že kromě hodin českého jazyka Honzovy dyslektické a dysgrafické obtíže při výuce zohledňovány stále nejsou. „Na dubnových třídních schůzkách jsem obcházela některé učitele a situaci jim vysvětlovala, protože syn stále nestíhal dokončovat testy nebo si kontrolovat výsledky. Někteří slíbili, že k doporučení přihlédnou, ostatní jen krčili rameny,“ konstatuje Jana.
Pochybila škola?
Doporučení PPP je pro školy závazné, a to bez ohledu na stupeň vzdělávání. Přiznaná podpůrná opatření tak školy musejí dítěti poskytovat bez ohledu na to, jestli jim to vyhovuje nebo ne. Poskytování podpůrných opatření není závislé na schopnosti rodičů se dohodnout na tom, že alespoň něco by v jednotlivých předmětech bylo možné, poskytování přiznaných podpůrných opatření je povinností školy. „Navíc Doporučení pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogického centra není nikdy vázáno na konkrétní školu nebo její stupeň, ale vždy na platnost Doporučení a na to, že přiznaná podpůrná opatření jsou pro dítě vyhovující. Není tedy potřeba, pokud podpora dítěti vyhovuje, vydávat Doporučení nově jen proto, aby v jeho hlavičce byla adresa nové školy,“ komentuje postup školy právnička Spoluškoly Veronika Doležilová. „Ve všech popsaných situacích v Honzově případě to vypadá, že pochybila škola,“ dodává Doležilová.
Honzův příběh budeme dále sledovat a doufáme, že podpůrná opatření se podaří nastavit tak, aby se mu ve škole dařilo.
Autor: Barbora Kiliesová, Spoluškola, z. s.
